Lukáš Hakoš a jeho život

Ty ženský jsou rok od roku opravdu divnější – nejenom, že se jim (většině, ne všem!) jedná jenom o TO jedno a jsou již pomalu v sexu (a jiných oprzlostech) horší, než-li kluci, ale co si to ty ženský kolikrát nedovolí…

Např. dneska na hodině ošetřovatelství si paní učitelka zavtipkovala na “mužské pohlaví” a jen tak opravdu ze srandy navedla moji kamarádku Verču k tomu, aby mě pokárala a ona né, aby se mě ta holka zastala, že jsem hodný, milý a kdesi cosi – ona ta holka mi jen tak “flákla” pohlavek – je pravda, že jenom malej, ale i tak… Ach ty ženy/dívky…

Jo, abych nezapomenul – dneska jsme doslova (prominte mi tento výraz) nasrali učitelku na češtinu, protože se na něco ptala a my – celá třída – jsme byly ticho jako hrob… Prý si na nás již nebude “plácat své játra” Úcta a obdiv těm, co ji měli po nás na hodiny a přežili…

Naše češtinářka po nás neustále nyní vyžaduje latinskou terminologii a tento článek je věnován všem, co mají stejně jako já s latinou problém (nemyslím nyní profesní latinu – medicínskou).

V tomto článku se budu věnovat kompletně jenom českému jazyku a to od pádových latinských otázek až po jednotlivé větné členy apod. Čti dál…

Dnes jsem byl konečně vyzkoušen z vnitřního lékařství (interny) za I. pololetí. A jaké zkoušení bylo, co v něm bylo apod.?

Byl jsem zkoušen písemně. Obdržel jsem na papíře formátu A4 20 otázek, které měli opravdu hodně pestrý obsah. Obsahovali např. tyto témata: ICHS (ischemická choroba srdeční), IM (infarkt myocardu), aterosklerosa, typy EKG vyšetření, plicní embolie, ICHDK (ischemická choroba dolních končetin), náhlá smrt, arytmie (poruchy vedení vzruchů – AV blokády), chlopnové vady srdce (mitrální stenoza, aortální stenoza), kardiomyopatie, cor pulmonale a to je snad vše… uff

Ale hlavně, že to mám již za sebou, ale pravdou je, že toto zkoušení bych bral každou hodinu, ale ne s takovým velkým počtem otázek

Dnes jsem v rámci své nemocniční praxe na interním oddělení (INT odd.) “sloužil” na INT JIP (jednotka intenzivné péče interních oborů). Práce tam nebyly vůbec žádná, ale to by mi ani tak nevadilo, jediné, co bylo opravdu silné kafčo bylo, že jak jsem se musel tam převléci do zelených kalhot a zelené haleny, tak ty kalhoty měli takové blbé doslova zapínání a tak mi celou tu “šichtu” koukalo z poza mé spodní prádlo a jako nejvyšší vrchol všeho bylo to, že mi mezi nohy se neustále dívala jedna sestra, ale opravdu neustále – ostatní se jenom vždy tak mrkli a zase šli, ale ta jedna mi ho snad očima nevím co…

A pak, že ženský nejsou úchylný – jsou a ještě víc, než muži…

Předem svého článku doufám, že nebudu u nikoho na koberečku díky skutečnostem zde uveřejněným – stejně bych si našel výmluvu

Dnes jako každou středu v novém pololetí se chodívám dívat na tělocvik holčičí – třídy I.B, kam chodí i můj kamadád ze ZŠ Pavel Mašek. Nedá mi, abych se konečně nevyjádřil k těmto hodinám s holkami – prvandami. Čti dál…

“Komunikace vázne“, říká neustále paní učitelka Mgr. Lenka Bicanová na praxi na ortopedickém odd., kde máme praxi (já zatím ještě toto pololetí ne, ale za 2 týdny již ano). A v čem je problém, že komunikace vázne? V tom, že s klienty (pacienty) máme mluvit o jejich problémech, ale když oni ti někteří pacienti z vlastní zkušenosti komunikovat nechtějí a kdyby mohli, tak vás vyhodí z pokoje letem… Nu což, každý má své oblíbené hlášky, které říká či neustále opakuje Čti dál…