Po velmi dlouhé době jsem nemocný. Alespoň mohu dodělávat věci v C# 
Opět jsem se nechal posekat na cca 1cm 
Vcera jsme byli s Helcou na plese v Benesove - moc se jim to povedlo 
Priste tedy opet…Počasí mi už leze krkem, opět hustě chumelí…Dnešek ve zkouškách vynechávám, včerejší matematika mne dost zabrala času na to, abych se mohl na dnešek dostatečně připravit. Takže příště Tak už je to tady opět – Vánoce. Nějak nám to rychle uteklo, někdo sotva postřehl, že Vánoce jsou zase za “pár” a já bych zde na tomto místě chtěl tradičně popřát všem svým čtenářům, kamarádům, blogerům… prostě všem šťastné a veselé Vánoce!
Doufám, že na vás Ježíšek nezapomene a něco vám večer nadělí pod stromeček 
Čti dál…
Včera večer jsem měl tu možnost, se svojí kolegyní, navštívit operní představení La traviata v Národním divadle.
Čím více se blížil čas, kdy jsem na toto představení měl jít, tím více jsem netušil, jaké to doopravdy bude. Poučen z minulosti, tak jsem se raději ani na nic netěšil. Ve Stavovském divadle jsem byl na značně modernizovaném Richardu III., v divadle V Dlouhé už pro změnu ani nevím na čem, ale taky trochu otřes. Toto ovšem bylo jiné a už po prvních minutách jsem byl přesvědčen o tom, že opera od ND je opravdu klasika. Tedy to, co se hledá docela těžko. Čti dál…
Dnes ráno, když jsem přijížděl od Helči, tak při vstupu do átria domu jsem na dveřích uviděl vzkaz, který mi nedal a musel jsem ho vyfotit – vždyť je to přeci pro dobrou věc 
Takže, gdo najde naušnícy z modrym kaminkém, tak nechť se ozve… dostane odmněnu 
Takže vážení, teď mám alespoň modré na modrém napsáno, že správně parkuji… a to mi nikdo nechce věřit, že ne Zpráva našeho ne-příliš štíhlého strážníka to dokazuje
Strážníku 0295, dík 
P.S.: Jen je mi líto, že jsem si toho lístku za stěračem všiml až teď a ne dřív…
[Aktualizace III., 17.8.09 15.09]
Od 7. – 16.8.2009 jsme s Helou na dovolené. Jelikož a proto, že mám i na chatě signál (GPRS), tak alespoň trochu sem chci popsat strasti a slasti dovolené, jelikož ji chceme strávit alespoň tak trochu cestováním po koutech Středočeského kraje. Čti dál…
Včera večer jsem se zúčastnil loučení se svobodou mého spolužáka z VŠ, se kterým sdílíme sem tam lavici, sem tam i jiné věci (úkoly, zážitky, …). Loučení probíhalo – no, tak nějak prostě ve stylu, jak by to každý očekával – docela poklidně. Píšu “docela”, neboť i výjimka se našla, ale o tom níže… Čti dál…